Plemeno   (tento článek pochází  z   https://ab.unas.cz/?class=1   )

Národní plemeno Ameriký Buldok je dosud neuznané FCI. Impozantní mohutné plemeno, které získává obdivovatele a chovatele na našem kontinentu. Jeho původ však sahá až k začátkům osídlování Ameriky. Byl používaný na farmách při práci s dobytkem a k lovu medvědů a prasat. Silný, neohrožený a hlavně velmi nedůvěřivý k cizím. Dnes hlídací pes milující bezmezně svou rodinu.

Nadšených milovníků amerického buldoka přibývá po celém světě. Náš chov je na začátku, myslím, že začal na dobrých zvířatech s dobrým původem a rozdíly, které jsou vidět u nás na výstavách jsou běžné i na výstavách amerických. J. D. Johnson řekl: "Se zvyšujícím se počtem zločinů je buldok vyhledáván k nové práci jako vynikající hlídací pes a ochránce. Je to jeho znovu vzkříšení." A já si jen přeji, ať jim to v povaze zůstane. Právě pro ni dnes obliba molossů stoupá. Nejen impozantní vzhled, ale i vrozená nedůvěra k cizím. To jsou cenné vlastnosti, které vymizely u mnoha plemen a které z našich psů dělají nejen rodinné mazlíčky, ale i stoprocentní hlídače.

 Chov Amerického buldoka si Američané opatrují jako rodiný klenot, který se dědí. Pan J. D. Johnson je dnes nazýván otcem amerického buldoka. Postupně k němu přibývali další chovatelé: Alan Scott, Grady Burell, James Ellerbe, Joe Painter, Kyle Symmes, David Ferneti. Své chovy začínali na psech od Johnsonů. Snad právě proto vedl v nedávné době při o název amerického buldoka - chtěl, aby se toto plemeno jmenovalo oficiálně Johnsonův americký buldok. Další chov je už vizitka každého chovatele. Pan Johnson říká: "Měj buldoka takového, který vyhovuje tobě a tvé práci". Proto jsou američtí buldoci tak rozdílní. Někteří buldoci jsou lehčí, obratnější, s dlouhým nosem. Takového např. vidíme ve filmu Neuvěřitelná cesta z produkce dílny Walta Disneyho, který byl nově přetočen podle starého filmu, avšak původní bulterír byl nahrazen představitelem amerického národního plemene. U nás je tento film k dostání v prodejnách s videokazetami. (tento pes je dědečkem naší Lary)

Na výstavách se však dává přednost těžším a robustnějším psům s kratším čenichem. Sám Johnson přiznává, že zkrácení nosu, jehož délku uvádí standard od 1 1/2 do 3 palců (3,8 - 7,5 cm), byl docílen přikřížením velkého anglického buldoka West Champs High Hopes s jeho fenou. Byl to velký býlý pes, vážil 95 liber (43 kg) a byl registrován v AKC. Jeho fotografie je uvedena například v knize Fighting Dogs. Ve spolupráci s Davidem Levittem tak vznikla i linie Machine. Johnson říká: "Nevidím v tom nic špatného, vždyť před 200 lety byl anglický i americký buldok totéž.

Dnes registrují amerického buldoka také další chovatelské asociace:

 AARBR - All American Rare Breed Registry

 ABA - American Bulldog Association

 ABBA - American Bulldog Breeders Association

 ABCA - American Bulldog Club of America

 ARBA - American Rare Breed Association

 ARF - Animal Research Foundation

 FRB - Federation of Rare Breeds

 GABC - Game American Bulldog Club

 NABA - National American Bulldog Association

 NKC - National Kennel Club

 WABA - Working American Bulldog Association

 WWKC - World Wide Kennel Club

  Tyto chovatelské organizace se navzájem uznávají, a tedy i chovná zvířatea mohou mít více registračních certifikátů. Ze současných amerických chovatelů vydal knihu American Bulldogs pan John Blackwell. Tu si lze objednat u výše uvedených organizací proti zaslanému šeku. Cena knihy i s poštovným činí u ARF 15 USD.

 Za otce amerického buldoka je považován Joh D. Johnson,  který věnoval celý svůj život americkému buldokovi. Buldoky choval na jejich ranči už jeho otec. On sám po návratu z druhé světové války, skupoval po celé Americe nejlepší představitele plemene a začal registrovat chov. To bylo v době kdy s ubývajícími ranči přicházel buldok o práci a stával se velmi vzácným. Pan Johnson byl zvolen předsedou WWABC - celosvětového amerického buldok klubu. Jeho linie Johnson je nejuznávanější po celé Americe.  Jeho psi jsou stejní jak ti na fotografiích 45 let starých: "jeho původní jméno bylo Old Contri White, English White, Old Time buldok a Americký Pit buldok. Mnoho lidí si ho však začalo plést s pitbulteriérem, Proto jsme se rozhodli jeho jmého změnit na Americký buldok. Od roku 1950 své psy registruji u ARF. Jsem s nimi spokojen - mysleli to vždy s Americkým buldokem upřímně. Vystavoval jsem v NKC i v AKC na schvalovací výstavě, kde jsem působil i jako rozhodčí. Slavná jména psů - Prince, King Kong, Red Machine, Increbidle Hulk, Jonsnův Bobo, ELrod - za kterého mi byla nabízena největší cena 50 000 USD, ale já ho neprodal, Brusier Bo byl zase největší buldok, kterého jsem kdy vlastnil. Vážil 175 liber (80 kg) a jeho obojek měl v obvodu 34 palců (87 cm). Lidé se ptají jestli moji dřívější psi byli lepší. Když jsem byl mladý, byl jsem schopný dávat psům dobrou kondici, zatím co nyní mi jejich čas zabírá pero. Měl jsem rozsáhlou oblast okolí nad mým domem. Používal jsem staré farmářské auto a jezdil po farmě se psy, kteří běhali vedle automobilu. Lehce uběhli 10 km rychlostí 40 km v hodině. Každopádně není rozdíl mezi starými časy Johnsona a Johnosem moderním. Mimo mě chovali buldoky ještě Louile Hedgewod, později v 70. letech Scott, Williamson, Bailey, Levitt, kteří měli psy ode mě. Joe Painter se zabýval zápasy a do jeho chovu buldoků přikřížil pitbulteriéry. David Levitt zkoušel křížit bulmastifa, pitbulteriéra a anglického buldoka. Vím, že jo to příliš velký skok. Jestli doporučuji k nákupu Amerického buldoka, chci aby byl nejméně ze 3/4 Johnson. Pracoval jsem mnoho roků, abych udržel čistokrevnost Amerických buldoků a tím také vím odkud které vlastnosti pochází. Vždycky jsem říkal, že chci buldoka velkého. Myslím, že silnější, těžší psi jsou vhodnější, co se týče téhle otázky.

Ideální barva bych měl říci, že je masivní bílá, ale mám rád všechny barvy a cítím, že vizáž psa dělá krásnějším než barva. Nikdy se nedívám na barvu psa, když vybírám štěně. Nikdy jsem se nezúčastnil psích zápasů a nikdy bych neprodal štěně někomu, o kom bych to věděl. Lidem, kteří kupují štěně říkám o jejich chovu, aby je měli rádi, pečovali o ně a cvičili jejich poslušnost. Poslušnost těchto psů je velice důležitá k vytvoření přátelského psa.

Nyní se zvyšující se zločiností je buldok vyhledáván k nové práci a tak můžeme říci, že je to vzkříšení v jejich popularitě. Vždy jsem miloval Americké buldoky a když jsem viděl po druhé světové válce jak jsou vzácní, věnoval jsem svůj život k zachování tohoto druhu. Cítil jsem se velice silný, že každé zvíře je ochotné zemřít pro svého pána a chránit ho ze všech sil. Měl jsem pár příkladných příběhů, kdy Americký buldok zachránil můj život a život mé rodiny.

Novým chovatelům bych rád řekl. Začněte s dobrými psy, křižte dobré s dobrými. Nezkoušejte změnit chov a buďte velice opatrní a nenechte se ovlivnit posudky psů. Výstavy jsou škodlivé pro povahu psů. Buldok by neměl být diskvalifikován za to, že zavrčí na rozhodčího či doráží na vedle sedícího psa. Věřím, že Americký buldok je silný, aby mohl ztratit na této kvalitě, a to by měl být účel šlechtění. Snažil jsem se vždy udržet jejich srdečnost, jejich schopnost se připoutat k lidské rodině a nejvíce důležité ze všech jejich schopností je obětovat jejich život k ochraně jejich rodiny".